Na začátku školního roku naše děti dostávají tzv. plány (mapy) učiva z matematiky a českého jazyka.
Učitel má pro svou potřebu vytvořen souhrnný přehled učiva na delší období:
S tímto souhrnným plánem na začátku roku obejde všechny děti a formou rozhovoru nebo práce na pomůckách zjistí, které učivo každé jedno dítě zvládá, případně na jaké úrovni. Potom připraví plány na míru pro každé konkrétní dítě, a to tak, že zvládnuté učivo ze souhrnných plánů vymaže, následně vybere, které učivo navazuje a mohlo by být daným dítětem zvládnutelné za jeden rok – to v plánech nechá, a poté vymaže ještě učivo, které dítěti zbývá zvládnout až v následujících letech.
Zbyde např. toto:
Výsledkem je, že každé dítě má svůj vlastní plán učiva „na míru“ na jeden školní rok. U zdravých dětí je obsahem plánů minimálně učivo, které by v běžné škole bylo náplní jejich ročníku a k tomu něco málo z ročníku vyššího.
Ve výuce se s plány pracuje následovně: Poté, co si ráno dítě vybere, zda se chce učit matematiku nebo češtinu, přijde za paní učitelkou s plány v ruce. Společně vybírají, co by dnes dítě mohlo dělat za práci (zkušenější děti už si vybírají víceméně samy) a následně učitel pomůže dítěti, aby učivo na pomůcce nebo ve spolupráci s kamarádem pochopilo a procvičilo.
Když dítě přijde za učitelem s tím, že už svou práci zvládlo, společně ověří, zda je zvládnuté opravdu spolehlivě a pokud ano, v plánech je vybarví.
Pokud zvládnutí není dostatečné, spolu s učitelem se domluví, co bude ještě potřeba dělat. Tím je zajištěno, že dítě nepostoupí k náročnějšímu učivu, dokud bezpečně neovládá učivo předchozí.
Po zvládnutí jedné práce dítě společně s učitelem vybírá, do kterého učiva se pustit dále. Snadno se zorientuje, protože ví, že vždy vybírá z toho, co ještě nemá vybarveno.
Tj. v rámci školního roku si dítě vybírá v jakém pořadí, jakým způsobem a s kým které učivo zvládne, ale v zásadě by se mělo snažit zvládnout za rok vše, co v plánech má. Díky vybarvování má dobrý přehled, kolik práce už zvládlo a kolik ještě zbývá.
Protože nikdy není možné odhadnout přesně, co které dítě za rok zvládne, stává se, že někdy se děti ve spolupráci s kamarádem dostanou k učivu, které v plánech ani neměly – v tom případě se nezdráháme danou látku do plánů ručně dopsat kdykoli v průběhu školního roku. Jindy naopak se může stát, že dítě má naplánováno i učivo vyššího ročníku, které nakonec neobsáhne – v tom případě s ním situaci probereme, aby vědělo, že šlo o učivo, které se obvykle dělá ve vyšším ročníku, že ho v plánech mělo proto, aby se nenudilo, kdyby učivo svého ročníku zvládlo rychleji, a že nejde o selhání dítěte. Zkrátka plány jsou orientační.
Na začátku nového školního roku se neřídíme tím, kde dítě bylo v červnu roku předchozího, protože některé děti přes prázdniny zapomínají, některé naopak udělají pokrok v oblastech, o které se zajímaly ve svém volném čase nebo ve kterých jednoduše dozrály apod. Takže opět přichází na řadu souhrnný plán pro celou školní docházku a tvoří se nový plán na míru pro nový školní rok. (Případné zapomenuté učivo se tedy do plánů napíše znovu.)
Plány pro domácí školáky jsme pro lepší orientaci rodičů rozdělili do ročníků. Rozhodně se tím ale nenechte svazovat a když bude chtít váš třeťák dělat třeba učivo pátého ročníku, podpořte ho v jeho zájmu bez ohledu na věk.
ČJ – 1. ročník, ČJ – 2. ročník, ČJ – 3. ročník, ČJ – 4. ročník, ČJ – 5. ročník, ČJ – 6. ročník, ČJ – 7. ročník, ČJ – 8. ročník, ČJ – 9. ročník 1. strana, ČJ – 9. ročník 2. strana (8. a 9. ročník se ještě bude graficky upravovat)
M – 1. – 5. ročník, M 5. ročník, M 6. ročník, M 7. ročník, M 8. ročník, M 9. ročník